Jihočeská PORTA

Úžasný moderátor Zdeněk Schwager krásně otevřel odpoledne myšlenkou o tom, jak moc muzice nesluší, či prospívá soutěžení.
To je téma věčné, PORTOU se nesoucí snad od jejích začátků...
Mám ale za to, že právě paní PORTA má tento otazník za svých 60 let života vyřešený... zvlášť v dnešní době je prostě boží si mít kde zahrát, potkat spřízněné duše, pokecat, poznat se, vzájemně se podpořit a třeba si slíbit, že se nevidíte naposled... Tohle všechno jsme v sobotu zažili dosyta.
Samozřejmě, že bych lhal, kdybych nepřiznal přes tohle všechno, že tam nakonec při vyhlašování sedím s mírnou dávkou napětí, jestli se pro tu naší partičku najde nějaké to ocenění... A když se najde (a díky všem, kteří dávají úžasné příležitosti zúčastněným kapelám zahrát si na různých mejdáncích), tak je to slastný pocit. Proč to nepřiznat, že.
My jsme letos měli hvězdy nějak více nakloněné a pojedeme do Řevnic. No? To jsme vážně nečekali. Jak jsme se tak brouzdali hledištěm, naslouchali, měli jsme své typy. A víte, co je vážně skvělý? Že nám přišli srdečně gratulovat s vřelým úsměvem na rtu a já měl pocit upřímnosti a radost, že to prostě berou a že se na sebe nemračíme, že prostě přesně naopak. No? Za to všechno píši velké DÍKY.
Už jsem to psal. Doba je nelehká. O to větší cenu takováto setkávání mají. Přes všechnu tu neskutečnou hromadu práce, kterou to stojí!
Vážíme si toho, milá oslavenkyně PORTO a vy všichni, kteří velebíte všechny její kapitoly...