Vyšplhali jsme nad koruny stromů

V naší písni názvu Víc se zpívá:
Víc než smím křídly mávnout
Ať ruka má se Nebe dotýká
Ať ruka má se Slunce dotýká...

A stalo se přátelé. Těžko hledat vystihující slovo pro tento druh vystoupení. Úchvatné? Omamné? Dechberoucí? Neskutečné? Nečekané? Z jiného světa? Zkuste tahle všechna slova sečíst v jedno jediné a vyjde vám výsledek. A stejně v něm bude možná ještě něco chybět.
Máca s Matějem dokonce museli překonat závratě, kterými běžně ve výškách trpí. Ale muzika je čarodějka mocná, takže to kluci dali jakoby se v korunách stromů narodili...

Naše vřelé díky patří všem, kdo s námi ten slunný, fénovanný (rozuměj větrem krášlený), muzikou, setkáními a přátelstvím utkaný den prožili. A taky ho pomohli realizovat...

Když Jsoucno dá, budeme se sem chtít s Touhou vracet!